Terry Pratchett: Malí bohové (ukážka)

Malí bohové sú trinástou časťou Zemeplošskej série a rovnako ako v každej epizóde z tohto čarovného sveta, aj tu sa dostane k slovu paródia a satira. Už názov napovedá, že tentoraz si autor vzal na mušku vieru, náboženstvá a predovšetkým ich inštitucionalizovanú moc.




Námetom románu je dobrodružný príbeh prostého veriaceho Brutu a jeho jediného boha Oma, zakliateho do tela korytnačky, no fanúšikovia sira Terryho vedia, že vždy rád okorení hlavnú dejovú líniu drobnými vsuvkami. Jednu takú som si vybrala ako ukážku, pretože krásne ilustruje nielen ducha tejto knihy, ale aj Pratchettov štýl a nadhľad :-)


Kde se berou bohové? Kam odcházejí?
Věřící filozof Houk Koumy z Malovínu podnikl jistý pokus najít odpověď na tyto otázky ve své knize Ego-Video Liber Deorum, což se dá do místního jazyka volně přeložit jako Bohové: Pátračův průvodce.
Lidé říkají, že musí být nějaká Nejvyšší bytost, protože jak by jinak mohl existovat vesmír, he?
A je naprosto jasné, že tomu tak je, tvrdí Koumy. Nejvyšší bytost existuje. Ale protože je vesmír poněkud zasviněný, je jasné, že jej nevytvořila Nejvyšší bytost.

Kdyby ho byla vytvořila, tak právě proto, že je Nejvyšší, a tedy nejdokonalejší, byla by při jeho tvorbě mnohem důkladnější. Jistě by věnovala více pozornosti detailům, namátkou můžeme vzít jako příklad třeba tvar běžných lidských nozder. Nebo chcete-li to říci jinak, existence špatně sestavených hodinek dokazuje existenci slepého hodináře. Stačí se prostě jen pořádně rozhlédnout a zjistíte, že prakticky všude kolem je co vylepšovat.
To zase naznačuje, že vesmír byl složen nějakou Nižší bytostí v době, kdy si Nejvyšší bytost na chvilku odskočila, stejně jako se třídní a oddílové časopisy tisknou na rozmnožovacích strojích těch nejrůznějších podniků.
Proto, tvrdil Koumy, není právě nejlepší nápad adresovat modlitby Nejvyšší bytosti. Mohlo by to jen zbytečně přilákat její pozornost a zapříčinit potíže.
Ale jak se zdálo, bylo všude kolem množství nižších bohů. Koumyho teorie spočívala v tom, že bohové vznikli, vyrostli a prosperují proto, že v ně někdo věří. Pokrmem bohů je sama víra. Původně, když ještě lidé žili v malých a primitivních kmenech, existovaly celé miliony bohů. Teď už zbývá jen několik těch nejdůležitějších - místní bohové hromu a lásky, například, se seběhli jako kapky rtuti, když se malé a primitivní kmeny spojily a staly se velkými primitivními kmeny s lepšími zbraněmi.
Přidat se ale mohl každý bůh, který o to měl zájem. Každý bůh mohl začít jako malý. Každý bůh mohl pomalu růst, jak jeho uctívačů přibývalo. A zmenšovat se, když tomu bylo naopak. Přímá úměrnost boží existence.
Bohové milují hry. Pokud ovšem vyhrávají.
Koumyho teorie byla založena na starém dobrém gnostickém učení pohanů, které má snahu šířit se mnohovesmírem, a to všude, kde lidé alespoň na chvíli přestanou klečet a na pár minut dají hlavy dohromady. Je sice pravda, že ten šok z náhlé změny výšky občas lidem mírně splete myšlení, ale v každém případě to popouzí kněze, kteří pak mívají snahu vyjádřit svou nespokojenost tradičními způsoby.
Když omniánská Církev zjistila, co Koumy hlásá, její představení se rozhodli ukázat ho v každém městě své říše, aby věřícím názorně předvedli, jak omylná je jeho teorie.
V jejich náboženské říši bylo mnoho měst, a proto ho museli rozřezat na velmi malé kousky.

(text som pre lepšiu prehľadnosť zaopatrila odsekmi)
Terry Pratchett: Malí bohové (Talpress, 1997)

Súvisiace:
Terry Pratchett: Průvodce po Zeměploše
Andrzej Pilipiuk: Upír z činžáku
Jasper Fforde: Malér Eyrová
alebo čokoľvek z rubriky humor